12. července 2016
Osnova příspěvku
1. Rád pracuji s mládeží
2. Vnitřní systém volejbalového úspěchu
3. Práce na sebevědomí hráče
4. Podporovat pocit sociální hodnoty v týmu
5. Úcta a respekt k hráči
Samozřejmě, že tento článek není vyčerpávající. Především v oblasti kybernetiky volejbalu… Zmapování zvyšování vnitřního obrazu hráče je velice široká a dlouhodobá oblast trenérského působení…
1. Volejbal miluji a ještě šířeji, miluji práci se šikovnými dětmi… A šikovné děti jsou všude. Je jedno jestli spustíte Akademii ve Varnsdorfu, Sokolově nebo v Novém Boru…
A nadšení z volejbalu se přenáší na tréninkové skupiny… Snažím se pracovat maximálně profesionálně v přípravě tréninku i při jeho realizaci a svěřenci přístup trenéra umějí ocenit, neboť ho permanentně monitorují… Poznají a umějí posoudit trenérovo nasazení… Každé moje cvičení v tréninku má v mozaice tréninku svoje nezastupitelné místo… Snažím se, aby veškerý můj postup působil transparentně… Hledám (i po mnoha letech praxe) motto- cíl pro každou tréninkovou jednotku, cíl pro každé cvičení: Zvládnutí Desatera odbití prsty, zaměření na postavení košíčku, používání silných slov při nácviku řemesla („já“), mapování kondičních schopností (KTM), použití minutové pochvaly při předávání trička vítězů, nácvik vytváření soutěžní atmosféry při provádění cvičení, posouvání osobních rekordů v řemesle (VTM), výchova vůdčích schopností prezidenta skupiny,…
2. Cíleně se snažím působit na vnitřní systém úspěchu každého hráče a hráčky… Kybernetika minivolejbalu, kybernetika volejbalu…
Možná, že motivační úvod tohoto bodu zní až moc učeně, ale jde o samozřejmé, logické věci… K úspěchu ve volejbalu je třeba zvládnout řemeslo (dovednosti, kondice) a toto díky silné mentalitě umět prodat v zápase… A to je vše!!!! A to je přesně to, na čem pracuji se svými svěřenci…
Nácvik řemesla… učení volejbalu… metodika
Děti a mládež potřebují pro optimální učení jasně stanovené cíle, které jsou pro ně zpravidla dosažitelné. Tyto cíle by měly být trenérem jasně pojmenovány, měly by být dosažitelné a jako smysluplné i respektované. Při učení a procvičování je třeba naplňovat všechny didaktické principy učení (uvědomělost, systematičnost, názornost, přiměřenost, postupnost, trvalost,…). Zažijí-li děti při plnění převážně neúspěch, může být výsledkem často odmítavé chování. Obzvláště ve velkých skupinách by se proto mělo pracovat ve skupinách podle výkonnosti, aby každý hráč mohl dosáhnout svých nároků. Proto dlouhá síť, proto hřiště jedna- dva- tři, proto na každého hráče jeden míč atd. A dále je nutné, abychom ověřovali zvládnutí řemesla v soutěžních podmínkách... Proto Kolotoče, proto turnaje na tréninku, proto Borská liga v minivolejbalu…
Řemeslo je pro nás v prostředí barevného minivolejbalu chytání a házení míče, později chytání a odbíjení a vyvrcholením odbíjení míče bez chytání… Toto je základní dovednost, která musí být podpořena odpovídající základnou… přípravnou aktivační činností nohou (šlapačky), chytat a házet případně odbíjet míč v rovnovážném postavení (brzda a široko), být natočen správným směrem (špičky), atd. Viz desatero správného odbíjení prsty… K vytváření pohybového návyku postupně přidáváme mentalitu (to duševní,…). Takže co je cílem nácviku řemesla? Dát hráči nástroje k řešení herních situací v minivolejbalu a později volejbalu…
Zvyšování obrazu vlastního já… Jinak napsáno, zvyšování sebevědomí… A to je ta správná alchymie…
Tak a máme za sebou jednu složku úspěšného vnitřního systému úspěchu u hráče… Ale to není zdaleka vše… Teď jde o to, aby naučené dovednosti byl schopen hráč prodat v zápase…
A prodat svoje dovednosti je o mentalitě hráče, o duševnu. Hráč musí ve správném okamžiku vybrat optimální řešení dané situace a nesesypat se z toho, že soupeř dal bod a že i on dělá chyby (body pro soupeře)….
Volejbalové sebevědomí…
Využití podvědomí hráče pro úspěšnost jeho hry… Velice důležitá při úspěchu či neúspěchu je nevědomá část lidského jednání- podvědomí. A právě využití podvědomí pro úspěch je kardinální část tréninku...
3. Sebevědomí- můj obraz mého vnitřního já, rozšiřování zóny uspokojení. Zvyšování kreditu v bance MISTR
Od prvního tréninku, začátek NBA je 22. února 2016, veškeré zkušenosti hráče, pocity (úspěchy či neúspěchy) zanechaly stopu v jeho podvědomí. Vliv na tyto stopy mělo vaše osobní hodnocení, stejně jako reakce trenéra, spoluhráčů či rodičů… Takže jste intenzivně požívali radost (cukr) nebo porážku, smutek (bič)…
A co je tedy cílem tréninku, zápasů, komunikace?
Pomocí metody radosti či bolesti pracovat na pozitivním vnitřním obrazu hráče, hráčském sebevědomí… A konkrétněji?
· Zdůrazňovat úspěchy (vítězné ceremoniály, potlesk, zlatá ulička, zlatá lavička, tričko vítězů, kartička mistrů, mycí linka, post- it,… )
· Využívat v tréninku i zápasech minutové pochvaly- úspěch (silná stopa)
· Nepitvat neúspěchy (snaha, aby zanechaly co nejmenší stopu)
· Zaměstnat mozek silnými slovy- SS jak při tréninku, tak při zápasech (já- trojka- ano- chytím- zvednu…). Důslednost...
· Využívat silných potvrzení (formulek)
· Zvládnutí náročných cílů (VTM- KTM- rekordy- Žebříčky) a oslava splnění (web- potlesk- symboly úspěchu)
· Naplňovat heslo mistrů: Ještě něco navíc…
· Absolvovat náročné tréninky (osobní hrdost, oslava, silná stopa)
· Dělat věci teď. Neodkládat (prokrastinace)
· Využívat posilující otázky („Kdo je nejlepší? Bor!!!)
· Využívat Království mluveného slova (pečlivě vybírat slovní zásobu)
· Využívat verbálního kung- fu (řešení konfliktních situací konstruktivně)
· Využívat webové stránky především při prezentaci úspěchů...
· Využívat videa
4. Podporovat pocit vlastní hodnoty v týmu
Pocit vlastní hodnoty v týmu může sportovním výkonem narůstat, pokud se dostavují výsledky a cíle jsou plněny. Předpokladem proto je, že jsou hráči s cílem sami ztotožněni a dosažení cíle je pro hráče důležité a že dosažený cíl je výsledkem jejich vlastní práce a námahy. Nesmyslné jsou úkoly, u kterých neexistuje zpětná vazba pro hráče nebo příliš lehké úkoly, které vedou snadno k úspěchu. K tomu je potřeba hráčům dopřát dostatek času ke splnění cíle, který byl ve cvičení stanoven.
5. Úcta a respekt
Dětem a mládeži by se mělo nezávisle na jejich sportovní výkonnosti dostávat osobní podpory a akceptace. Pokud akceptace hráče v týmu vede pouze přes výkonnost, tréninková skupina se brzy rozpadne. Také hráči, kteří se herně vyvíjejí pomaleji, mají právo na vlastní akceptaci v týmu.